← Zpět na blog

Proč tradiční EHS platformy selhávají v českém prostředí — a co s tím

Představte si tohle. Jste OZO ve strojírenské firmě s 300 zaměstnanci. Vedení rozhodlo, že je čas opustit Excel a papír. Na stole máte tři nabídky od renomovaných zahraničních dodavatelů EHS softwaru. Každý slibuje „kompletní řešení BOZP". Každý má leskle natočené demo. Každý ukazuje dashboardy, které vypadají jako z filmu o vesmírné stanici.

Za šest měsíců sedíte u poloprázdného systému, do kterého jste ručně nakopírovali české předpisy. Inspekci SÚIP čelíte s vytištěným Excelem, protože výstup ze systému neobsahuje správné údaje. A na helpdesk v Atlantě píšete třetí follow-up email v angličtině.

Zní to přehnaně? Bohužel ne.

Tento článek rozebírá pět strukturálních problémů, kvůli kterým globální EHS platformy systematicky selhávají v českém BOZP prostředí. Není to kritika kvality těchto systémů samotných — jsou to často technologicky vyspělé produkty. Problém je v nesouladu mezi tím, co nabízejí, a tím, co česká BOZP realita vyžaduje.

Příběh, který se opakuje v českých firmách

V praxi OZO poradce jsem v průběhu své kariéry viděl desítky pokusů o nasazení globálního EHS softwaru v českých firmách. Scénář je překvapivě konzistentní:

Fáze 1: Nadšení (měsíc 1–3)

Vedení firmy vidí demo. Dashboard je krásný. Reporting automatický. Vedení nadšeně podepíše smlouvu na 3 roky. OZO dostane přístup a úkol „naplnit systém daty".

Fáze 2: Realita (měsíc 3–6)

OZO zjistí, že:

  • System nezná českou bodovou metodu P × Z × E
  • V systému není jediný český predpis
  • Formulář záznamu o úrazu neodpovídá NV 322/2025 Sb.
  • OOPP modul nemá vazbu na NV 390/2021 Sb.
  • Školení nemají české periody a typy
  • Kategorizace prací neexistuje
  • Export pro SÚIP neexistuje

OZO začíná ručně konfigurovat — vytváří šablony, překládá, přizpůsobuje. Práce, která by měla být přidaná hodnota systému, se stává břemenem uživatele.

Fáze 3: Koexistence (měsíc 6–12)

OZO používá EHS software pro inspekce a pár dashboardů, ale klíčové BOZP dokumenty (hodnocení rizik, směrnice OOPP, záznamy o úrazech, prezenční listiny) vede paralelně v Excelu. Systém se stává drahým inspekčním checklistem.

Fáze 4: Rezignace (měsíc 12–36)

Smlouva vyprší. Firma neprodlouží. OZO se vrátí k osvědčenému Excelu. Vedení si zapamatuje, že „BOZP software nefunguje" — a příští pokus o digitalizaci narazí na odpor.

Tohle je tragédie. Protože BOZP software fungovat může — jen musí být správný. A „správný" v českém kontextu znamená něco zásadně jiného než „globálně nejprodávanější".


Co je EHS software a jak se liší od BOZP řešení

Než se pustíme do analýzy problémů, vyjasněme terminologii, protože zaměňování pojmů je jedním ze zdrojů nedorozumění.

EHS = Environment, Health & Safety

Anglosaský termín pokrývající tři disciplíny:

  1. Environment — environmentální management (odpady, emise, vodní hospodářství, LCA)
  2. Health — pracovní lékařství, hygiena práce, ergonomie, toxikologie
  3. Safety — bezpečnost na pracovišti, prevence úrazů, požární ochrana

V globálním kontextu se k tomu přidává:

  • Q (Quality) → EHSQ
  • S (Sustainability) → EHS&S
  • GRC (Governance, Risk, Compliance) → EHS-GRC

BOZP = Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Český termín, který pokrývá primárně:

  • Hodnocení rizik
  • OOPP
  • Školení BOZP
  • Pracovní úrazy
  • Kategorizace prací
  • Pracovnělékařské služby
  • Požární ochranu (PO)
  • Řízenou dokumentaci
  • Prevenci rizik dle § 102 zákoníku práce

Klíčový rozdíl

Globální EHS platformy jsou horizontální — pokrývají široké spektrum disciplín (environment + health + safety + quality) pro zákazníky v mnoha zemích.

České BOZP řešení musí být vertikální — hluboce pokrývat specifické požadavky české legislativy v oblasti bezpečnosti práce.

Problém nastává, když česká firma koupí horizontální globální nástroj a očekává, že bude vertikálně pokrývat české BOZP. Nebude. A tady je proč.


5 strukturálních problémů globálních EHS platforem v ČR

Problém 1: Legislativní vakuum

Česká BOZP legislativa je labyrint vzájemně provázaných předpisů. Ne jeden zákon, ne jedna direktiva — desítky nařízení vlády, vyhlášek, zákonů a metodických pokynů, které spolu interagují:

Předpis Oblast Dopad na EHS software
Zákon 262/2006 Sb. (zákoník práce) Základní povinnosti, § 101–108 Celý workflow BOZP
Zákon 309/2006 Sb. Další požadavky BOZP Kvalifikace OZO, koordinátor BOZP na staveništi
NV 361/2007 Sb. Rizikové faktory Číselníky faktorů, limity, kategorizace
NV 390/2021 Sb. OOPP Typy ochrany, způsob přidělování
NV 101/2005 Sb. Požadavky na pracoviště Kontrolní listy, požadavky na prostory
NV 201/2010 Sb. / 322/2025 Sb. Evidence úrazů Formuláře, oznamovací povinnosti
Zákon 258/2000 Sb. Ochrana veřejného zdraví Kategorizace prací
Vyhláška 79/2013 Sb. PLS Typy prohlídek, lhůty, kategorie
Vyhláška 246/2001 Sb. Požární prevence Kategorizace, lhůty školení PO
NV 591/2006 Sb. Staveniště BOZP na stavbách
NV 375/2017 Sb. Bezpečnostní značení Typy značení, barvy, rozměry

A to je jen výběr. Každý z těchto předpisů má přímý dopad na to, co musí BOZP software umět:

  • NV 361/2007 Sb. → systém musí mít číselníky rizikových faktorů (hluk, vibrace, prach, chemické látky, fyzická zátěž, psychická zátěž, teplo, chlad...) s příslušnými hygienickými limity
  • NV 390/2021 Sb. → OOPP modul musí rozumět kategoriím ochrany (hlava, sluch, zrak, dýchací orgány, horní končetiny, dolní končetiny, tělo, pád z výšky) a způsobu přidělování (trvalé, jednorázové, sdílené)
  • NV 322/2025 Sb. → formulář záznamu o úrazu musí mít přesně definovaná pole (a ta se liší od OSHA 300/301)

Žádná globální EHS platforma tyto specifika nemá zabudované. Některé mají „lokalizační framework" — ale to znamená, že zákazník (OZO) si musí vše nakonfigurovat sám. A OZO není IT konfigurátor. OZO je odborník na bezpečnost práce.

Proč je to fatální?

Nesprávně nakonfigurovaný systém je horší než žádný systém. Proč?

  • Falešný pocit bezpečí. Vedení firmy věří, že „máme systém, máme to pokryté". Ve skutečnosti systém neodpovídá legislativě.
  • Při kontrole SÚIP inspektoři posuzují obsah dle české legislativy, ne dle „best practices" globálního frameworku. Hodnocení rizik, které nepoužívá bodovou metodu nebo nemá hierarchii opatření, může být shledáno formálně nesprávným.
  • Právní odpovědnost. Při pracovním úrazu zaměstnavatel prokazuje, že splnil povinnosti „předcházet rizikům" (§ 102 ZP). Systém, který neodpovídá české praxi, tuto důkazní pozici oslabuje.

Problém 2: Metodická nekompatibilita

Hodnocení rizik je srdcem BOZP. A přesně tady je metodická propast mezi globálním a českým přístupem nejhlubší.

Globální přístup: Risk Matrix 5×5

Většina globálních platforem používá risk matrix (matici rizik) standardu ISO 31000:

  • Osa X: Pravděpodobnost (Rare → Almost Certain)
  • Osa Y: Dopad (Insignificant → Catastrophic)
  • Riziko = políčko v matici (zelená/žlutá/oranžová/červená)

Jednoduché, vizuální, univerzální. Ale pro českou BOZP praxí nedostatečné.

Český přístup: Bodová metoda P × Z × E

V ČR se ustálila trojrozměrná bodová metoda:

  • P (Pravděpodobnost) — 1 až 5
  • Z (Závažnost následku) — 1 až 5
  • E (Expozice / počet exponovaných) — 1 až 3

R = P × Z × E (rozsah 1–75)

Kategorizace:

  • 1–6: Přijatelné riziko 🟢
  • 7–20: Mírné riziko 🟡
  • 21–40: Zvýšené riziko 🟠
  • 41–60: Nepřijatelné riziko 🔴
  • 61–75: Kritické riziko ⛔

Proč je třetí dimenze (E) důležitá? Protože stejné nebezpečí představuje jiné riziko, pokud je mu exponován 1 člověk (specialista s výjimečnou činností) vs. 50 lidí (celá výrobní hala). Globální 2D matice toto neodráží.

A nejde jen o výpočet

Jde o celý workflow za výpočtem:

  1. Identifikace nebezpečí z katalogu (ne volný text, ale strukturovaný číselník přizpůsobený české praxi)
  2. Přiřazení k pozici a činnosti (ne „obecné riziko firmy", ale „skladník — vykládka kamionů")
  3. Hodnocení P × Z × E
  4. Návrh opatření s hierarchií (eliminace → substituce → technická → organizační → OOPP) — hierarchie vychází z § 102 odst. 5 ZP
  5. Reziduální riziko po opatření (opakovaný výpočet)
  6. Propojení s OOPP, školeními, PLS

Globální platformy zvládají bod 1 (identifikace), bod 3 (výpočet ve 2D), a někdy bod 4 (opatření bez hierarchie). Body 2, 5 a 6 obvykle zcela chybí — nebo jsou tak generické, že je firma musí domýšlet.


Problém 3: Jazyková bariéra (a nejde jen o překlad)

Může se zdát, že jazyková bariéra je v roce 2026 triviální problém. Google Translate, ChatGPT, AI překlad — řešení na dosah kliknutí. Ale v BOZP kontextu je jazyk víc než slova. Je to odborná terminologie, legislativní odkazy a kulturní kontext.

Odborná terminologie

Anglický termín Český ekvivalent Poznámka
Hazard Nebezpečí ✅ Přímý ekvivalent
Risk Assessment Hodnocení rizik ✅ Přímý ekvivalent
PPE OOPP ⚠️ Jiná zkratka, jiný legislativní rámec
Job Hazard Analysis (JHA) Hodnocení rizik per pozice ⚠️ Metodicky různé
Incident Pracovní úraz / skoronehoda ⚠️ V ČR rozlišujeme, v US je to jedno
LOTO (Lockout/Tagout) Bezpečnostní uzamknutí ⚠️ Legislativně jinak ukotveno
Confined Space Entry Práce v uzavřených prostorách ⚠️ Jiná legislativa, jiné postupy
MSDS / SDS Bezpečnostní list ⚠️ V ČR specifický formát dle REACH
Workers' Comp Zákonné pojištění odpovědnosti ⚠️ Fundamentálně jiný systém

Když globální platforma používá anglický termín „Incident", myslí tím cokoliv od skoronehody přes první pomoc až po smrtelný úraz. V českém prostředí potřebujete striktní rozlišení, protože každá kategorie má jiné oznamovací povinnosti, jiné formuláře a jiné lhůty.

Legislativní odkazy

Globální platforma odkazuje na OSHA 1910.147 (Lockout/Tagout). Český OZO potřebuje odkaz na NV 378/2001 Sb. (bezpečný provoz strojů a zařízení) a ČSN EN ISO 14118 (bezpečnost strojních zařízení — zamezení neočekávanému spuštění).

Překlad rozhraní do češtiny neřeší tento problém. Řeší ho pouze systém navržený s českými legislativními odkazy v základu.

Kulturní kontext

České OZO komunita má vlastní terminologii, zvyky a procesy. „Prověrka BOZP" (ne „safety audit"). „Obchůzka pracoviště" (ne „workplace inspection"). „Kniha úrazů" (ne „injury log"). „Prezenční listina" (ne „attendance record"). Když systém mluví jiným jazykem než jeho uživatel — ať už doslova, nebo odborně — adopce trpí.


Problém 4: Cenová disproporce

Globální EHS platformy mají cenový model navržený pro jiný trh. A nemyslím tím jen měnu.

Porovnání kupní síly

Průměrná mzda OZO v USA je cca $75 000/rok (~1,7M Kč). V ČR je to cca 600 000–900 000 Kč/rok. Globální platforma s cenou $50/uživatel/měsíc je pro americkou firmu s 500 zaměstnanci a EHS týmem o 10 lidech triviální výdaj ($6 000/rok). Pro českou firmu se 200 zaměstnanci a jedním OZO je to 144 000 Kč/rok za samotné licence — plus implementace, konfigurace a podpora.

Skryté náklady: „Konfigurace je na vás"

Globální platformy mají typicky dva cenové modely:

Model A — „Platforma": Dostanete prázdný systém a nástroje na konfiguraci. Všechny české šablony, číselníky, formuláře a workflow si postavíte sami. Cena licence je nižší, ale náklad na konfiguraci je astronomický — desítky až stovky hodin práce OZO nebo konzultanta.

Model B — „Managed": Vendor vám pomůže s lokalizací. Cena implementace je €50 000–200 000 a trvá 6–12 měsíců. Pro českou SMB firma to je ekonomicky neúnosné.

Skutečné TCO pro různé scénáře

Scénář Globální platforma Lokální řešení (SafetyFrog)
50 zaměstnanců, 1 OZO 80 000–200 000 Kč/rok 24 000–36 000 Kč/rok
200 zaměstnanců, 2 OZO 200 000–500 000 Kč/rok 36 000–60 000 Kč/rok
500 zaměstnanců, 3 OZO + vedoucí 400 000–1 200 000 Kč/rok 60 000–120 000 Kč/rok

Rozdíl je 3× až 10× — a lokální řešení je navíc funkční od prvního dne, zatímco globální vyžaduje měsíce konfigurace.


Problém 5: Absence lokální podpory

Tohle je problém, který se projeví až v praxi. V demoverzi vše funguje. V prezentaci konzultant odpovídá na každou otázku. Ale po podpisu smlouvy realita vypadá jinak.

Co český OZO potřebuje od podpory

  • Telefonní poradnu v češtině. Ne chatbot, ne email s odpovědí za 48 hodin, ale živý člověk, který rozumí BOZP.
  • Poradenství k legislativě. „Jak správně nastavit periodu školení pro řidiče referentských vozidel?" „Jak evidence OOPP odpovídá NV 390/2021 Sb.?" — to nejsou IT otázky, to jsou BOZP otázky.
  • Pomoc při kontrole SÚIP. „Jaký report mám dát inspektorovi?" — to je existenční otázka.

Co globální vendor nabízí

  • Anglický helpdesk (8 AM–5 PM EST = 14:00–23:00 CET)
  • Ticket systém s SLA „odpověď do 24 hodin" (ne vyřešení, odpověď)
  • Knowledge base v angličtině s americkými regulacemi
  • Community forum, kde český případ nikdo neřeší

Rozdíl je propastný. A při urgentním problému — pracovní úraz, neohlášená kontrola SÚIP — na tom záleží.


Případová studie: Strojírenská firma, 250 zaměstnanců

Abychom nebyli jen teoretičtí, ukažme si modelový scénář.

Profil firmy

  • Obor: Strojírenská výroba (obrábění, svařování, montáž)
  • Zaměstnanci: 250 (180 výroba, 40 technicko-správní, 30 management)
  • Provozovny: 2 (výrobní hala + kancelářská budova)
  • OZO: 1 interní + 1 externí poradce
  • Stav BOZP: Excel + papírová dokumentace, historie 15 let

Pokus 1: Globální platforma (rok 2023)

Firma vybrala renomovanou evropskou EHS platformu (Quentic — jednu z nejkvalitnějších, viz náš článek Top 10 nástrojů). Důvody:

  • Doporučení od mateřské firmy v Německu
  • Profesionální prezentace, dobrý první dojem
  • Slíbená „podpora DACH regionu" (Německo, Rakousko, Švýcarsko → blízko ČR)

Co se stalo

Měsíc 1–3: Onboarding, nastavení organizační struktury. Problémy s českou organizační terminologií (německý systém pracuje s „Abteilung", „Betrieb", „Standort" — neodpovídá české hierarchii útvar/oddělení/provozovna/pracoviště).

Měsíc 3–6: OZO začíná konfigurovat hodnocení rizik. Zjištění:

  • Quentic používá německou metodiku (Nohl-Methode, W × E = Risikoprioritätszahl). Česká P × Z × E neexistuje.
  • Katalog nebezpečí odpovídá DGUV (německé úrazové pojišťovny), ne české praxi.
  • OOPP modul pracuje s PSA-Verordnung (německá transpozice EU nařízení), ne s NV 390/2021 Sb.
  • OZO tráví 120 hodin konfigurací českých šablon — a stále není hotovo.

Měsíc 6–9: Systém je částečně funkční. Inspekce fungují, hodnocení rizik „nějak" funguje (s kompromisy v metodice). Ale:

  • Záznam o úrazu neodpovídá NV 201/2010 Sb. — OZO musí úrazy evidovat paralelně v Excelu.
  • Školení nemají české periody a typy — vedeno paralelně.
  • PLS (pracovnělékařské služby) nemají českou logiku — vedeno paralelně.

Měsíc 9–12: Vedení zjistí, že OZO tráví více času správou systému než samotnou BOZP prací. Náklady:

  • Licence: €12 000/rok
  • Konzultace při konfiguraci: €8 000
  • Čas OZO na konfiguraci: 120 hodin × 500 Kč/h = 60 000 Kč
  • Celkem rok 1: cca 560 000 Kč — a systém pokrývá ~40 % českých BOZP požadavků.

Výsledek: Smlouva sice trvá, ale firma efektivně používá pouze inspekční modul. Vše ostatní vede „po staru" v Excelu. ROI je záporné.

Pokus 2: SafetyFrog (rok 2025)

Po zkušenosti s globální platformou firma přistupuje opatrně. Ale rozhodne se vyzkoušet SafetyFrog.

Co se stalo

Týden 1: Registrace, importování organizační struktury (provozovny, útvary, pozice). Výsledek: systém zná české pojmenování — provozovna, útvar, pracovní pozice, pracoviště.

Týden 2: Hodnocení rizik. OZO otevře modul a najde:

  • Katalog nebezpečí odpovídající české praxi (s vazbou na NV 361/2007 Sb.)
  • Bodová metoda P × Z × E s konfigurovatelnou škálou
  • Hierarchie opatření (eliminace → substituce → technická → organizační → OOPP)
  • Automatické propojení s OOPP: identifikované riziko „hluk > 85 dB" → systém navrhne „chrániče sluchu"
  • OZO vytvoří kompletní hodnocení rizik pro první pozici (skladník) za 2 hodiny.

Týden 3–4: Postupné vyplnění dalších modulů:

  • OOPP — směrnice přidělování dle pozic, navázaná na rizika
  • Školení — plán školení s periodami, typy (vstupní, periodické, vedoucích), osnovy
  • Evidence úrazů — kniha úrazů, záznam dle NV 322/2025 Sb.
  • PLS — přehledy prohlídek, lhůty dle vyhlášky 79/2013 Sb.
  • Řízená dokumentace — import existujících dokumentů, workflow schvalování

Konec měsíce 1: Systém je plně funkční a pokrývá 95 % českých BOZP požadavků. OZO strávil na konfiguraci celkem 40 hodin (vs. 120 hodin u globální platformy, která pokryla 40 %).

Náklady rok 1:

  • Licence: 48 000 Kč
  • Onboarding: 15 000 Kč
  • Čas OZO na konfiguraci: 40 hodin × 500 Kč/h = 20 000 Kč
  • Celkem rok 1: 83 000 Kč — a systém pokrývá ~95 % požadavků.

Srovnání:

Parametr Globální platforma SafetyFrog
Celkové náklady rok 1 560 000 Kč 83 000 Kč
Pokrytí české legislativy ~40 % ~95 %
Čas do produktivního nasazení 6+ měsíců 1 měsíc
Čas OZO na konfiguraci 120 hodin 40 hodin
Paralelní vedení v Excelu Ano (úrazy, PLS, školení) Ne
Spokojenost OZO 😐 😊

Na co se ptát při výběru BOZP softwaru — kontrolní otázky

Pokud stojíte před výběrem, použijte tyto otázky jako kontrolní seznam. Odpovědi odhalí, zda je platforma vhodná pro české prostředí.

Legislativa a metodika

  1. ✅ Zná systém českou bodovou metodu P × Z × E? (ne jen 2D matici)
  2. ✅ Obsahuje číselníky rizikových faktorů dle NV 361/2007 Sb.?
  3. ✅ Má OOPP modul navázaný na NV 390/2021 Sb.?
  4. ✅ Formulář záznamu o úrazu odpovídá NV 322/2025 Sb.?
  5. ✅ Školení rozlišují české typy (vstupní, periodické, vedoucích)?
  6. ✅ Existuje modul pro kategorizaci prací?

Jazyk a podpora

  1. ✅ Je celé rozhraní v češtině? (ne jen přeložené menu, ale i nápověda, šablony, chybové hlášky)
  2. ✅ Je zákaznická podpora v češtině?
  3. ✅ Jsou šablony a výstupy v češtině a odpovídají požadavkům SÚIP?

Cena a nasazení

  1. ✅ Jaký je skutečný TCO včetně implementace a konfigurace české legislativy?
  2. ✅ Za jak dlouho bude systém plně funkční?
  3. ✅ Je možné vyzkoušet systém zdarma (trial)?

Integrace

  1. ✅ Existuje nebo je plánované napojení na české HR systémy?
  2. ✅ Lze exportovat data ve formátech požadovaných českými úřady?

Pravidlo palce: Pokud platforma na otázky 1–6 odpovídá „ne" nebo „musíte si to nakonfigurovat" — ušetříte si spoustu frustrace, když se podíváte jinam.


SafetyFrog: odpověď na strukturální problém

SafetyFrog není jen „další BOZP software". Je to reakce na specifický problém — na to, že 99 % globálních EHS platforem neřeší české BOZP prostředí adekvátně.

Jak SafetyFrog řeší každý z pěti problémů:

Problém Globální platformy SafetyFrog
1. Legislativní vakuum České předpisy chybí Zabudovány od základu
2. Metodická nekompatibilita 2D matice, žádný P×Z×E Nativní P×Z×E s hierarchií opatření
3. Jazyková bariéra Angličtina / částečný překlad Kompletní čeština včetně odborné terminologie
4. Cenová disproporce TCO 200K–1.2M Kč/rok TCO 36K–120K Kč/rok
5. Absence lokální podpory Helpdesk v USA/UK/DE Česká podpora, česky mluvící tým

Filozofie „vertical first"

SafetyFrog nestaví „univerzální EHS platformu, která se dá použít i v ČR". Staví specializovanou BOZP platformu pro ČR/SR, která je do posledního detailu navržena pro české OZO, vedoucí zaměstnance a ředitele.

Každý modul, každý číselník, každý workflow, každý formulář, každý export — vše vychází z české legislativy a české praxe. Nikoliv z amerického OSHA, německého ArbSchG nebo britského HSE.

A právě v tom je nenapodobitelná konkurenční výhoda: znalost lokálního kontextu není plug-in. Je to DNA produktu.


Budoucnost EHS trhu v ČR

Trh BOZP softwaru v ČR je na počátku transformace. Podle našich odhadů:

  • ~85 % českých firem stále vede BOZP v Excelu nebo na papíře
  • ~10 % používá nějaký software (převážně globální platformy s omezeným úspěchem)
  • ~5 % používá lokálně přizpůsobené řešení

Tento poměr se bude v následujících 3–5 letech dramaticky měnit. Důvody:

  1. Regulatorní tlak se zvyšuje (CSDDD, novely legislativy, důraz SÚIP na systematičnost)
  2. Generační výměna OZO — mladší OZO jsou digital-native a odmítají Excel
  3. Pojistné tlaky — pojišťovny začínají zvýhodňovat firmy s digitální evidencí BOZP
  4. Soudní praxe — při pracovních úrazech soud posuzuje „systém prevence" — digitální evidence je průkaznější

Firmy, které digitalizaci BOZP odloží, se vystavují rostoucímu regulatornímu, pojistnému a právnímu riziku.


Závěr: Nejlepší EHS software je ten, který řeší váš problém

Globální EHS platformy nejsou špatné. SAP GRC, Enablon, Sphera, Quentic — to jsou kvalitní produkty, postavené špičkovými inženýry, ověřené tisíci zákazníky po celém světě.

Ale nejsou navrženy pro vás. Jsou navrženy pro globální trh, globální regulace, globální jazyk. A české BOZP není globální — je specifické, detailní a plné nuancí, které globální produkt z principu pokrýt nemůže.

SafetyFrog existuje proto, aby tuto mezeru zaplnil. Aby český OZO, vedoucí zaměstnanec a ředitel měli k dispozici nástroj, který mluví jejich jazykem — doslova i odborně.

Protože bezpečnost práce není o tom, jaký software používáte. Je o tom, zda ten software skutečně chrání vaše lidi. A chránit vaše lidi v ČR znamená znát česká pravidla hry.

SafetyFrog — BOZP platforma, která mluví česky, zná české předpisy a chrání české zaměstnance. Od hodnocení rizik po řízení dokumentace. Od prvního dne.

Začít se SafetyFrog →

Zaujal vás SafetyFrog?

Vyzkoušejte moderní správu BOZP. Zkušební období zdarma.

Vyzkoušet zdarma →
Mám zájem o SafetyFrog →

🐸 Počkejte! Nechcete vědět první?

SafetyFrog α1 se blíží ke spuštění. Zanechte email a budete mezi prvními, kdo se dozví.